Miska s plavajícím dinosaurem Elasmosaurus a na druhé straně je motivační odměrka pro Vaše dítě. Bude jíst jako malý dinosaur, větší dinosaur nebo velký dinosaur?
MMMoje autorská ilustrace je na porcelánu české výroby. Porcelán má certifikáty potvrzující zdravotní nezávadnost. Lze používat v mikrovlnné troubě. Lze mýt v myčce, přesto doporučuji pro delší trvanlivost umývat po staru - v rukách :) Mám k dispozici dezertní talířek, misku a hrníček. Lze je zakoupit jako celý set nebo jako jednotlivý kus.
Ilustrace Dinosaurů zapadá do příběhu Ethiena, který se stal hlavní postavou celé mé kolekce. Provází nás svým světem a vypráví příběhy zkrze MMM produkty.
Dinosauří svět
Ethien na svém drakovi letěl a netušil kam. Zjistil ale, že s drakem se lze domlouvat v myšlenkách. Což bylo dost hustý!
Letěli nad mraky. Občas potkali nějaké ptactvo, které na ně nevěřícně koukalo. Zahlédli i jiné draky. Ale žádný o ně ani nezavadil pohledem. Jako by se dívali jen vpřed a šli si za svým cílem.
Ethienovi byla zase zima. Čepice a šála, kterou si koupil na Landu mu nestačila. Celý se klepal. Brrrr! Brrrr! Když náhle před nimi uviděl něco, co ho znepokojilo. Aniž by stačil vykřiknout a varovat draka, byli v tom. Byla to Černá díra, nejspíš časová díra ve vesmíru. A když je černá díra opět vyhodila ven, zjistili, že tomu tak opravdu bylo. Kerah vyrovnala ocasem let a Ethien se jí pevně držel za hřbet. Bál se, že spadne do nebeských hlubin.
“Leť níž Kerah! Ať vidíme, kde jsme,” poslal myšlenku Ethien. Kerah poslechla a pomalu začala klesat.
“Kerah! Koukej! To snad není ani možný! To jsou přece...” ztratil hlas úžasem.
“To jsou přece dinosauři!”
A ano byli to oni. Všechny si kreslil do svého deníku. Znal je z encyklopedii a tak znal jejich jména. Ethien je totiž velký milovník dinosaurů. Roky seděl v knihách a rád sbíral kosti, které sám vykopal. Doma má celou lebku Mamuta!
Kerah letěla schválně pomalinku a někdy i kroužila kolem dinosaura, aby si ho mohl Ethien pečlivě namalovat.
Potkali tak ještěřího mohutného Dimetrodona, mile vypadajícího Mayasaura, dupajícího Triceratopse, Euplocephaluse s bouchacím ocasem, úžasného Shunosaura, mocného Rexe a Corytosaura, který pelášil rychlostí větru. Všichni byly úžasní a Ethien byl naprosto fascinován, jak jsou velcí a mocní. (Z kreseb vznikla látka DINO.)
Než zapadlo slunce, našli si místo, kde uložili hlavu. Ethien nasbíral dříví a Kerah ho zapálila svým dechem razdva. Usnuli dřív, než oheň dohořel.
Ráno Ethien otevřel oči a nad ním se skláněl velký Diplodocus. Mimochodem jeho velmi oblíbený druh dinosaura. Takže se ani nelekl a jen se kochal tím, co viděl.
“Dobré ráno, cizinče,” ozval se někde zpoza Diplodocuse chlapecký hlásek. Ethien vyskočil na nohy, než bys řekl švec a viděl, že nehrozí nebezpečí. Nejenže Diplodocus byl ochočený, ale navíc na něm seděli dva malí kluci.
Představili se jako Edgar a Bernard. Byli to bratři a tak nějak se ztratili. Poslední, co si pamatovali bylo, jak na ně volala maminka, ať jdou okamžitě zpátky a vylezou z toho keře. No jo, ale když vylezli, tak byli tady. Místo u keře, u jejich domečku. Od té doby se tu snaží přežít. Postavili si u skály domeček a povedlo se jim ochočit si Diplodocuse, kterému říkali Pan Hodný.
Ethien s nimi žil na tomto světě snad měsíce. Možná roky. Kdo ví. Čas jako by tu nebyl. Naučil se, jak stavět domeček ze stromů, našel minimálně 10 trilobitů, naučil se zakládat ohniště aniž by poprosil Kerah, aby ho zapálila. Kluky naučil číst a počítat. Objevil asi 4 nové druhy dinosaurů, které nikdy v žádné encyklopedii neviděl. Maloval na stěny v jeskyních vše, co s klukama zažil. A věřte, že žádný den nebyl nudný. Ethien byl šťastný.
Jednoho dne si však všiml, že chlapci tak štastní nejsou. Že je jim smutno po mamince a tatínkovi, po večerním čtení pohádek, po stavění bunkrů z polštářů, po obyčejném rohlíku a teplé polévce.
V pondělí se tedy sbalili a letěli na drakovi v naději, že najdou černou díru.
